Nevelká vesnice Neratov je dnes místem poskytujícím zázemí mentálně a zdravotně postiženým lidem. Je také vyhledávanou turistickou oblastí. Má pro to vhodné předpoklady - hospodu, obchod i ubytování. Přitom nechybělo mnoho a Neratov mohl se svým chátrajícím kostelem zůstat pouze chatařskou osadou.
Více o historii Neratova a poutního místa.
Josef Suchár Neratov objevil v roce 1987. Ač původem z Brna, Orlické hory znal velmi dobře díky působení v tamním skautském táboře. Po roce 1989, kdy mohl vykonávat kněžskou činnost veřejně, požádal královéhradeckého biskupa o přidělení farnosti. Začal působit v Rokytnici v Orlických horách a postupně dostal na starost 11 dalších farností, včetně té neratovské. Kostel už byl pouhou zříceninou a nebýt výjimečné atmosféry, která se zde zachovala, možná by jen mávl rukou a vydal se dál. Ne nadarmo se ale jedná o významné poutní místo. Ne nadarmo sem přicházelo tisíce poutníků…
Oprava kostela v liduprázdné vesnici by však neměla velký smysl. Jeho vizi ale postupně začali sdílet přátelé, chataři z okolí a především výše zmíněné rodiny. Ty dokonce opustily Prahu, aby přesídlily do tohoto zákoutí natrvalo. Společné úsilí přineslo prvotní úspěch, když se 15. srpna 1990 před kostelem odsloužila pod širým nebem první mše.
O rok později se poutní mše sloužila v již vyklizeném kostele. To už vznikalo společenství, které díky tomu, že obě rodiny si k vlastním potomkům přibraly i opuštěné děti do pěstounské péče, směřovalo k pomoci potřebným.
Sdružení ve svých začátcích pomáhalo všem, kteří byli jakýmkoli způsobem znevýhodněni nebo vyloučeni ze společnosti. Zázemí zde našli jak opuštěné děti a mentálně postižení, tak osoby závislé, po výkonu trestu či bez domova. Tyto různorodé skupiny však ne vždy dělaly ve vzájemném soužití dobrotu a tak se rozhodlo, že nadále se bude Sdružení Neratov zaměřovat na pomoc opuštěným postiženým dětem a dospělým s mentálním, psychickým nebo zdravotním postižením.
Tady v Neratově se postižení nelitují a už vůbec se neberou jako přítěž. Považují se za plnohodnotné, a tak je k nim i přistupováno. Vše, co se zde děje se nedělá pro ně, ale s nimi. To je také důvod, proč pracují v místních službách, ať už jde o hospodu, obchod nebo třeba úklid. Tyto a další pracoviště totiž fungují jako chráněná pracoviště.
Plány nejen budoucí
Mezi plány do budoucna je např. vybudování domu pro seniory, terapeutických dílen, výstavba společenského domu nebo zřízení nové křížové cesty a klidové zóny za kostelem.